Letní prázdniny jsme se s rodiči rozhodli odstartovat v Karlovarském kraji. První den jsme dorazili do Mariánských Lázní, kde jsme se ubytovali a vyrazili do centra. Nejdřív jsme si prošli kolonádu, která je opravdu nádherná a celé lázeňské centrum má moc příjemnou atmosféru. Potom jsme došli ke Zpívající fontáně, ale bohužel jsme zjistili, že se spustí až za půl hodiny. To se nám nechtělo čekat, takže jsme si ji nechali až na další den. Protože už jsme začínali mít hlad a po cestě jsme byli unavení, prošli jsme se krásným parkem na večeři a pak už zamířili do hotelu.
Samozřejmě jsme ochutnali i místní minerální prameny. Musím říct, že vůbec nechápu, jak to někdo může pít. Mně to přišlo opravdu strašné.
Druhý den jsme zamířili do Františkových Lázní. Je to další krásné lázeňské město s kolonádou, upravenými parky a minerálními prameny. Celé centrum působí klidně a je ideální na pomalejší procházku. Když jsme si město prošli, samozřejmě jsme nevynechali ani sochu Františka. Říká se, že když se člověk dotkne jeho palce u nohy, přinese to štěstí. Potom jsme si dali ledovou kávu, protože začínalo být opravdu velké vedro.
Další zastávkou byla přírodní rezervace Soos. Jedná se o rozsáhlé rašeliniště s minerálními prameny. Je to jedno z nejzajímavějších přírodních míst v Česku. Bohužel jsme přijeli zrovna v období velkých veder, takže mokřady byly vyschlé. I přesto to ale byla moc hezká procházka a rozhodně stojí za návštěvu. Naučná stezka měří přibližně dva kilometry a vede po dřevěných chodnících.
Poté jsme zamířili do Chebu. Dali jsme si pozdní oběd a prošli jsme si historické náměstí, které lemují krásné měšťanské domy. Nejvíc mě zaujal Schirndingerův dům se zdobenou fasádou.
Třetí den jsme navštívili hrad a zámek Bečov nad Teplou. Nejvíce nás lákal Relikviář svatého Maura, který je považován za druhou nejcennější movitou památku v České republice hned po korunovačních klenotech. Samotná výstava byla zpracovaná opravdu zajímavě – pomocí videí, animací nebo komiksů, takže mě bavila mnohem víc než klasická prohlídka.
Co ale musím opravdu vyzdvihnout, je přístup personálu. Samotná expozice se nachází asi čtyřicet schodů nad vstupem. Na oficiálních stránkách sice není prohlídka vedená jako bezbariérová, ale po předchozí domluvě personál vozíčkářům pomáhá. Pro tyto případy je tam speciální schodolez, pomocí kterého mě dva zaměstnanci bezpečně vyvezli nahoru. Ze začátku jsem z toho měla docela strach, ale všechno proběhlo úplně bez problémů.
Po tomto dobrodružném zážitku jsme se vydali ke Kladskému rybníku. Tohle místo mě nadchlo asi nejvíc z celého výletu. Uprostřed Slavkovského lesa vede kolem rybníka naučná stezka po dřevěných chodnících, odkud jsou nádherné výhledy na vodu i okolní přírodu. Všude byl neuvěřitelný klid a člověk si tam opravdu odpočine. Stezka je nenáročná a je upravená i pro vozíčkáře. Jen je potřeba počítat s několika mírnýminerovnostmi, ale jinak jsme ji zvládli úplně bez problémů. Pokud budete mít cestu kolem Mariánských Lázní, Kladskou bych určitě doporučila navštívit.
Toto byly naše tři dny v okolí Mariánských Lázní. Odtud jsme se pak přesunuli doKarlových Varů, o kterých vám něco napíšu v dalším článku.
Co na to doprovod?
Co se týče bezbariérovosti, centrum Mariánských Lázní mě mile překvapilo. Kolonáda i většina hlavních cest jsou rovinaté a bez schodů, takže se zde na vozíku pohybujeopravdu pohodlně.
Ve Františkových Lázních stejně jako v Mariánských Lázních je i většina centra bezbariérová a bez větších překážek.
Jak už jsem psala rezervace Soos je bezbariérově upravená. Cesta je po dřevěnélávce, která není žádný problém pro vozík.
Historické centrum Chebu je z velké části přístupné i na vozíku, jen je potřeba počítat sdlažebními kostkami, které mohou být na některých místech trochu nepříjemné.
Co si budu pamatovat? Určitě krásné výhledy na rybník Kladska a lázeňská města. Která mě příjemně
překvapila.
Přidejte odpověď