Náš čtvrtý den jsme začali na hradě Loket. Už předem jsme se telefonicky informovali, jestli se tam dostaneme na vozíku, a bylo nám řečeno, že ano. Na místě jsme ale zjistili, že to bohužel možné není. Trochu nás to zklamalo, protože jsme se na hrad těšili. Aspoň jsme si ale prošli samotné město pod hradem, které je opravdu nádherné. Úzké uličky, barevné domy a výhled na hrad vytvářejí krásnou atmosféru.
Potom jsme vyrazili do Karlových Varů, kde jsme se ubytovali a vydali se na procházku městem. Musím říct, že jsem o Karlových Varech předtím skoro nic nevěděla, takže jsem ani neměla žádná velká očekávání. O to víc mě překvapily. Město je opravdu krásné. Nejvíc se mi líbily barevné lázeňské domy podél řeky Teplé a známé kolonády. Bohužel jsme tam přijeli zrovna v den největších veder, takže jsme se po městě nevydrželi procházet tak dlouho, jak bychom chtěli. I tak ale návštěva rozhodně stála za to.
Druhý den jsme si Karlovy Vary prošli znovu a tentokrát jsme zavítali i do klidnější části města, kam už tolik turistů nezamíří. Bylo tam mnohem méně lidí a také nižší ceny v restauracích i kavárnách. Potom jsme zamířili do Muzea Becherovky. Dozvěděli jsme se něco o historii tohoto známého bylinného likéru, podívali jsme se na staré lahve, reklamní předměty i způsob výroby. Na konci prohlídky samozřejmě nechyběla ani ochutnávka.
Měla jsem také radost, že jsme Karlovy Vary navštívili právě v tomto období. Ve městě už totiž vrcholily přípravy na Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Všude se stavěla pódia, připravovaly se červené koberce a bylo zajímavé vidět, jak se celé město chystá na jednu z nejvýznamnějších kulturních akcí v České republice.
Karlovy Vary se mi opravdu moc líbily, ale zároveň mě jako vozíčkářku docela zklamaly. Přestože jsou hlavní kolonády většinou přístupné bez schodů a dají se projet poměrně pohodlně, tím pozitiva bohužel skoro končí. Většina chodníků nemá snížené obrubníky, řada obchodů a restaurací má alespoň jeden schod a k mnoha léčivým pramenům se člověk na vozíku vůbec nedostane. Město je navíc hodně kopcovité, takže bez doprovodu nebo elektrického vozíku může být pohyb poměrně náročný.
Pokud bych měla Karlovy Vary hodnotit čistě z pohledu bezbariérovosti, čekala jsem od tak známého lázeňského města mnohem víc. Přesto jsem ale ráda, že jsme je navštívili. Je to krásné město s jedinečnou atmosférou, jen je potřeba počítat s tím, že pro vozíčkáře bohužel není úplně přizpůsobené.
Tím skončila naše cesta po Karlovarském kraji. I přes pár zklamání jsme navštívili spoustu krásných míst a odvezli si spoustu hezkých zážitků. Pokud přemýšlíte, kam vyrazit na několik dní, Mariánské Lázně, jejich okolí i Karlovy Vary určitě stojí za návštěvu. Jen je dobré si předem ověřit, jak je to s bezbariérovým přístupem, protože ne všude odpovídá realita tomu, co se člověk dozví předem.
Co na to doprovod? Historické centrum města Loket je z velké části tvořené kostkami a kopci, takže pro vozíčkáře není úplně ideální. Jak už jsem psala, Karlovy Varu jsou krásné město, ale pro vozíčkáře není dělané.
Co si budu pamatovat? Nádherné výhledy z náměstí po celých Karlových Varech.
Přidejte odpověď