DXB: letiště v Dubaji

Letiště v Dubaji bylo poměrně zklamání.

Poté, co vystoupili všichni cestující, přišel drobounký muž s miniaturním vozíčkem (tak malý Síma neměla, ani když jí byly tři roky). Nedovedu si představit, jak by tento pán dostal sám Símu  na vozík, a i jeho pomoc při jejím přesunu ze sedačky nebyla příliš efektivní.

Hned za dveřmi letadla na nás čekal další erární vozík, který už byl poněkud bytelnější. Bohužel se na něj muselo nastupovat zcela nelogicky zboku. Na něm jsme (za příšerného vrzání) s oním drobounkým mladým mužem absolvovali celý průjezd přes celé letiště. Sjížděli jsme množství výtahů, jeli vláčkem, prošli pasovou kontrolou, kde nám skenovali tvar očí, vyzvedli na pásu kufry a až teprve poté nás zavezl k našemu vozíku.

Teprve až po jeho odchodu jsme zjistili, že jsou poškozené obě brzdy.

Ti, kteří nám jej vydávali, nás poslali na reklamaci zavazadel, kde s námi ovšem odmítli sepsat protokol s tím, že to musíme řešit přes webové stránky letecké společnosti.

Ach jo.

Odlet z Dubaje do Prahy byl ještě horší.

Vozík jsme museli odevzdat společně s kufry při odbavení a navíc jsme jej museli nechat obalit igelitovou folii. Když jsem viděla, jak s ním nakládali, chápu, jak mohli při cestě sem zničit brzdy.

Síma byla opět přesazena na ten hrozný erární vozík, ke kterému jsme vyfasovali i místního zřízence.  My už jsme nesměli na vozík ani sáhnout. Pán nás doprovodil do čekací haly, kde chtěl Símu přesadit na židli a poté s vozíkem odjet.  Velmi důrazně jsem mu vysvětlila, že takto opravdu ne! Poté pořád někam telefonoval a vyšší místa mu patrně schválila výjimku a vozík nám nechal s tím, že máme počkat, než další kolega pro nás přijde, aby nás odvedl k bráně.

Opět jsme na vozík nesměli ani sáhnout. Odvezl nás i k toaletám, kde jsem se ho ironicky zeptala, jestli opravdu půjde s námi i dovnitř. Celý rozpačitý uznal, že to asi nebude dobrý nápad.

Vozík dovezl až k letadlu, poté jsem směla Símu přesadit na menší vozík (i když o dost větší než ten při příletu) a pomohl mi ji (při jeho tělesné konstituci velmi překvapivě) usadit až na místo.

Po cestě jsme se ale dozvěděli, že tento postup není standardní, protože normálně s vlastním vozíkem cestující jezdí až k letadlu. Tak jen doufáme, že vozík přicestuje s námi. A snad i v pořádku.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*