Náš šestý den a poslední den jsme se vydali znovu na Montjuic do Národního paláce, kde jsme chtěli vidět výstavu románského umění.
U příležitosti světové výstavy v roce 192 tam byly přeneseny zachované fresky z Pyrenejí. Moc by mě zajímalo by mě, jak se tyto fresky daly přenést. Na většině byli vyobrazení svatí a bylo to asi velmi zajímavé, ale asi ne moc pro mě 🙂
Po výstavě a po náročné cestě dolů jsme se dostali na Španělské náměstí. Odtud jsme se kochali úžasným výhledem na palác a fontánu, která bohužel nefungovala, protože bylo sucho a málo vody. Nádherná je i vstupní brána, která je tvořena dvěma věžemi.
Poté jsme už jeli jen na tržnici, kde jsme si dali znovu mangový džus a jahody v čokoládě. Pak jsme si jen vyzvedli kufry v hotelu a vyrazili na letiště.
Po procestování Barcelony bych řekla, že je to velmi přístupné město pro vozíčkáře. Všude mají rampy, plošiny, vozíčkářské přístupné záchody a hlavně jsou tu milí lidé, kteří vám, když ,rádi pomůžou.
Co na to doprovod? Ideální možnost přístupu k muzeu je autobusem 55 (zastávka Museu Nacional-Museu Etnologic), odtud je nutné jít asi 100 metrů po silnici na terasu před muzeem. Vstupné je zdarma pro ZTPP, ZTP i doprovod. Muzeum je plné schodů,ale dal se po nich vyjet na plošinách. Ty velmi ochotně (i když ne příliš zkušeně) obsluhují místní zaměstnanci.
Projít dolů parkem nelze. Všude jsou schody (i jezdící, ale výtah či cesta pro vozík nikde. Zkusili jsme to, ale museli jsme se vrátit až nahoru na silnici a po ní to obejít. Lepší je dostat se dolů autobusem a tam si zboku (vpravo při pohledu na palác) dojít k fontáně.
Co si budu pamatovat? Krásný výhled na Národní palác.
Přidejte odpověď