Cestování po Londýně

Tak nějak se proslýchá, že cestování po Londýně městskou hromadnou dopravou je bez problémů. Ale i tak nás to překvapilo. V dobrém.

Zatím jsme vyzkoušeli metro a autobus.

Metro je v Londýně základ. Aby se v něm člověk zorientoval, je dobré si stáhnout aplikaci tfl.go, která umožnuje zvolit verzi pro vozíčkáře. Tím pádem se vám při hledání cesty objevují jen stanice, které jsou bezbariérové.

Jsou rozlišené do dvou skupin:

Bílý kroužek s modrým symbolem vozíčkáře znamená, že přístup je bezbariérový z ulice na nástupiště a poté je potřeba použít rampu. Inverzní barvy označují stanice s bezbariérovým přístupem až do vlaku.

Takže tohle jsme věděli, ale i tak jsme se trošilililinku báli, jak to bude v praxi probíhat.

U vstupu do stanice jsou turnikety a přinejmenším jedna brána pro vozíčkáře či kočárky. Ideální je platit kartou (prostě ji jen přiložíte a jdete). Trošku nás tu překvapilo, že doprovod nejezdí zdarma. V pokladně nám ale vysvětlili, že místní využívají tzv. free pasy, které je možné zařídit na radnici. Pro nás na pět dnů to nemělo smysl. Nakonec se ukázalo, že pro Símu je nejvýhodnější koupit dětskou one-day-travel-card.

Ale zpět k přístupnosti: Jakmile jsme se přišli k bráně, objevil se odněkud zaměstnanec v barevné vestě a nabízel nám pomoc. Na modrých zastávkách nás doprovodil k výtahu a my pak bez problémů najeli do vagonu metra.

Na bílých stanicích nás doprovodil k výtahu, vysvětlil, kam máme jít (někdy nás i doprovodil až na peron) a tam už čekal další člověk s připravenou rampou. Automaticky pak informovali i naši cílovou stanici, takže tam přímo u našich dveří čekal někdo s rampou. Dokonalá organizace!!!

Jediné, na co je potřeba si dát pozor, je situace, kdy nastupujete na modré stanici (tedy nepotřebujete žádnou asistenci) a vystupujete na bílé. V tom případě je potřeba oslovit člověka u brány, aby informoval vaši cílovou zastávku. Což vždy udělali více než ochotně.

Autobusy se také ukázaly jako bezproblémové: Zamáváte na řidiče a ten vysune automatickou plošinu u zadních dveří. Při výstupu jsme jej vždy požádali o vysunutí. A vždy to proběhlo s úsměvem a přáním hezkého dne.