Praha a koncert

S mými rodiči a sestrou jsme se vydali na jednodenní výlet do Prahy.

Už předem jsme si naplánovali, že se vydáme do muzea iluzí přesněji Muzeum fantastických iluzí. Tam se mi už od prvního pohledu velmi líbilo. Bylo tam opravdu mnoho exponátů, se kterými jsme se mohli vyfotit. Je tam dohromady přes 150 exponátů. Od hlavy na talíři, po vykradení trezoru. Mně osobně se nejvíc líbil exponát, kde mě nějaký panovník pasoval, nebo také trhání obrazu. Ne všechny byly vytvořeny pro vozíčkáře, ale i tak to byla velká zábava.

Až jsme si prohlédli všechny exponáty, rozhodli jsme se jít na procházku Prahou. Samozřejmě jsme se prošli po Karlově mostě, dali si trdelník a vyrazili na koncert.

S mojí sestrou jsme vydaly na koncert Nialla Horana. Tento koncert se konal ve Sportovní hale Fortuna. Koncert byl naprosto úžasný, byl můj první v životě, takže jsem si ho náramně užila. A byl to asi můj nejlepší zážitek v životě. V hale měli velmi dobře přizpůsobené místo pro vozíčkáře, protože z něj bylo dobře vidět. Bohužel to místo nebylo největší, takže když tam bylo pět vozíčkářů, tak jsme tam byli trochu namačkaní, ale i tak to bylo v pořádku.

Co na to doprovod? Do budovy Muzea fantastických iluzí se dalo bez problémů dostat. Malý problém nastal ve chvíli, kdy jsme si všimli turniketů, kterými jsme s lístky měli projít. Naštěstí, po chvíli zkoušení, se dal turniket zasunout, takže dále bylo vše v pořádku.
V přízemí obchodního centra, kde je muzeum umístěno, byly záchody, ale ani jeden pro vozíčkáře. Naštěstí byly samotné kabinky trochu větší než obvykle.

Do Fortuna arény se dalo dostat bez problémů. Vchod bokem, aby se nemuselo čekat ve frontě, přímo vedle záchodů (kde byl tentokrát i vozíčkářský). Co mě ale překvapilo, byly dva opravdu obrovské nájezdy, vystavené pod velmi vysokým úhlem, kam bych bez pomoci Simču nevytlačila.
Místo pro vozíčkáře bylo velké. Na tři vozíky by to vyšlo krásně, ale na pět vozíků se sedmi lidmi jako doprovod už ten prostor byl velmi omezený. Bylo odtud ale krásně vidět přímo na pódium.

Co si budu pamatovat? Určitě ten pocit, když jsem byla na koncertě a spoustu exponátů z muzea.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*