Prohlídku Brna jsme začali na Moravském náměstí.
Šli jsme k soše Jošta Lucemburského na koni, který vlastně není Jošt. Ale to je jedno.
Potom jsme se vydali do kostela svatého Tomáše, ale měli zavřeno. Tak jsme šli dál a zahlédli, že mají otevřenou Moravskou zemskou galerii. Chtěli jsme se tam jít podívat, ale byla po schodech a nebyl tam žádný přístup pro vozíčkáře. Takže smůla.
Šli jsme ke kostelu svatého Jakuba. Dlažba byla starodávná, takže to na vozíku hodně drncalo. Ale když jsme i němu došli, zjistili jsme, že ho zrovna opravovali. Tak jsem se aspoň vyfotila se sochou svatého Primitiva.
Došli jsme na Svoboďák a prohlédli si všechny stánky a nakonec si dali oštiepok. Já si ho dala s brusinkami, ale měli ho i s česnekem. Jedla jsem ho poprvé a mooooc mi chutnal. A když už jsme byli na Svoboďáku, podívali jsme se na nejvzácnější budovu na něm – což je překvapivě Komerční banka. Přehlédnout nelze ani Skácelova fontana, kolem které jsou napsáné jeho verše.
Dále jsme se vydali na Dominikánské náměstí. Je hodně, ale fakt hodně do kopce a jsou tam kočičí hlavy, takže to drncá, ale stojí to zato, protože nahoře na kopci se nachází Nová radnice. Šli jsme na její nádvoří, kde byl byla menší kašna, kolem které byly vyobrazeny všechny měsíce. V říjenu tam byl muž nesoucí hroznové víno, u listopadu byl lovec držící pušku a u února byla žena v maškarních šatech. Pak jsme si ještě na internetu našli něco o Karlu Starším ze Žerotína, protože na nádvoří radnice je jeho busta.
Po cestě na Zelňák jsme se podívali na zazděného radního na Staré radnici a vyfotili se s nápisem BRNO.
Zelňákem jsme jen prošli a chtěli jsme se stavit na jeho terasu nové tržnice, ale zjistili jsme, že se nahoru nedá na vozíku dostat, protože výtah jeden jen do druhého patra a pak už jsou schody.
Uvnitř na dvorku byla kavárna a u ní socha kamenné panny.
Tak jsme zamířili k domu U kamenné panny. U vstupu byla menší brána, na které byl napsán příběh o ní. A nejvíc mě tam zaujalo, že to bylo napsáno v několika jazycích, a dokonce i čínsky.
Naším posledním cílem byla Měnínská brána. U té jsme se jen zastavili, přečetli si pár informací jako třeba že byla postavená už ve 13. století, a vyrazili domů.
Co na to doprovod? Jezdit po centru Brna na vozíku je pořádný výkon. Když neplánujete jít “jen” z České na nádraží, ale užít si trochu více, určitě se hodí spíše sportovní vybavení. Vytlačit vozík ze Svoboďáku k Nové radnici a u toho ještě konverzovat, chce pořádnou fyzičku. 🙂
Co si budu pamatovat? Super průčelí u kamenné panny s čínštinou, oštiepok a to, jak teta funěla do kopce k Nové radnici a nadávala na zas… zatracenou historickou dlažbu 😀
Datum: 15. září 2022
Přidejte odpověď