Vídeň:1. den

S rodiči a mojí sestrou jsme se rozhodli udělat si první zážitek z letních prázdnin ve Vídni.

Na začátku jsme ve Vídni navštívili zámek Schönbrunn. Tam jsme ale nešli dovnitř, takže nevím, jak moc je to přístupné pro vozíčky. Ale prošli jsme jeho zahradu, která byla nádherná.

Poté jsme po dlouhém a celkem prudkém kopci vyšli na Gloriette, což je něco vyhlídková věž. Odtud byl krásný výhled Schönbrunn a velký kus Vídně. Spolu s Gloriette je u zámku i velká zoo, do které jsme zavítali. V ní bylo hodně druhů zvířat, které jsem nikde jinde neviděla, jako například pandy, které, když jsme na to místo přišli, tak právě spaly v hodně srandovní poloze. Také tam byli tuleni, které jsem asi v žádných dalších zoo neviděla.

Když jsme zoo prošli,  vydali jsme se metrem do centra Vídně. Jako první jsme zastavili u  Stephansdom (katedrála svatého Štěpána). Je považována za symbol Vídně a nejvýznamnější gotickou stavbu v Rakousku. Ve stavbě katedrály se prolíná několik slohů, jako například románský nebo barokní.

Další jsme viděli Michaelerplatz. Je to opravdu nádherné náměstí v centru Vídně, mezi částí Hofburgu, zvanou Michaelertrakt, a nákupní uličkou Kohlmarkt. Na náměstí stojí kostel

Sv. Michaela (Michaelerkirche) ze 13. století. Je tu také kašna, která přiléhá ke stěně Michaelertraktu, a také vykopávky původní kanalizace z dob římského tábora, které se nachází uprostřed náměstí.

Poté jsme šli kolem parlamentu a divadla Burgtheater až k radnici (Rathaus), kde byli různé stánky s občerstvením.
Náš první den jsme zakončili burgerem s hranolkami.

Co na to doprovod? Na parkovišti u Schönbrunnu nejsou žádná vozíčkářská místa. Pár jich je pouze u brány do areálu Schönbrunnu, ale z toho, co nám bylo řečeno od ostrahy, jsou určená pouze držitelům rakouské ZTP/P kartičky.

U informací jsme se dozvěděli, že některé z prohlídek jsou přístupné i pro vozíčkáře, ale my jsme to nevyužili. Stezky parkem u Schönbrunnu jsou rovné, ale posypané malými kamínky.

Cesta k Gloriette je opravdu náročná a plná kamínků a kopec je dlouhý a velice prudký. Měli jsme tu problém vyjet i s motorkou a muselo se pořádně tlačit.

Zoo byla v pořádku. Hlavní kopec byl sice prudší a cesta nebyla úplně udržovaná, přesto se nám jelo v dobře. Hlavní část byla již z dlaždic, na kterých se jezdilo perfektně.
Toalety pro vozíčkáře zde nebyly nikde značeny, ale pokaždé, když jsme k nějakým dojeli, uvnitř budovy již značené byly.

Centrem Vídní se jezdilo dobře. Cesty byly rovné a pevné. Kamkoliv jsme se chtěli jít podívat, vždy se podařilo.

Co si budu pamatovat? Když jsme vystoupili z metra a vyjeli výtahem ven k Stephansdomu, tak tam bylo neskutečně moc lidí, protože si všichni mysleli, že si tam dává zmrzlinu Harry Styles (nakonec tam asi nebyl, ale i tak to byl zážitek). A také jak v zoo v Schönbrunnu jeden hroch ležel, takže jsme si prvně mysleli, že je mrtvý.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*